Sametová revoluce: Co přinesla a co si vzala?

Dnes, tak jako každým rokem se koná oslavování pádu komunismu a příchod demokracie. Přesně před 27 roky se konala sametová revoluce. Tisíce rozvášněných občanů (zejména studentů) vyšlo do ulic, aby projevilo svůj nesouhlas s tehdejším režimem. Co však revoluce přinesla a co si vzala? A jaké je stanovisko DS k tomuto převratu?

Z počátku by se hodilo říct, co revoluce přinesla. Jedním z největších přínosů patří bezeslov svoboda slova. Do té doby se za vyslovení proti režimu trestalo vězením a na počátku socialistické vlády i smrtí. Dnes to nikomu nevadí a i kdyby ano, tak s tím stejně nemůže nic udělat. Mezi další pozitiva by se dalo zařadit možnost svobodného podnikání. Za řádění marxismu byla možnost podnikání nulová. Všechno vlastnil stát a nemohl s tím nikdo nic udělat. Možnost založit si firmu zkrátka nebyla. S těmito body se pojí i svoboda výběru. Člověk si tenkrát v lecčem ani nemohl vybrat. Stát vybíral bydliště, ačkoliv mohlo být vzdálené i pěkně vzdálené od místa dosavadního žití, a někdy i práci. Samozřejmostí byl i nedobrovolný výběr životního stylu, který si lidé nemohli vybrat (hudba, oblečení atd.). Další takovou malou výhodou je dostatek zboží. Za komunistů byl problém sehnat byť jen banány, natož tak spotřební zboží či elektroniku. Byl všeho nedostatek a mnohdy se stály třeba i hodinové fronty.

Ale teď ke záporům. Jako největší zápor sametové revoluce patří zrušení tehdejšího sociálního systému. Tento sociální systém fungoval stylem "kdo nepracuje, ať nejí", což snižovalo nezaměstnanost, která je v současné době celkem velký problém. Navíc, každá mladá rodina dostávala štědré půjčky od státu, které jí pomohli postavit se na nohy. Sociální systém jde ruku v ruce s nezaměstnaností. Ať si říká kdo chce, co chce, nezaměstanost byla za komunismu nižší než teď. Z částí je to zaviněno sociálním systémem a z části přehnanou privatizací, která se v současné době děje. Další nevýhodou je ona privatizace. Skoro všechny národní podniky skrachovaly nebo přešly do vlastnictví zahraničních korporací. To platí i o státních podnicích. Absolutně podivná je např. privatizace vody na území České a Moravské země a to nejen té pitné, ale i té užitkové či odpadní. Mezi další nevýhodu patří následné rozdělení Československa. To se ovšem odehralo až o pár let později, takže jí nelze brát jako plnohodnotnou součást revoluce.

A jaké je postavení DS k sametové revoluci? Uznává ji a tvrdí, že více přinesla než sebrala. Podotýká však, že vlivem vlád po ní byla bohužel země zničená, ale jako prvek revoluce to nelze brát.